neděle, června 08, 2008

Čeští vědci prokázali vliv slunce na zimní počasí

Není pochyb o tom, že se globální oteplování v poslední době stalo velkým politickým tématem, které vědce rozděluje vědce na dvě hlavní skupiny. První skupina hlásá, že za vše může lidmi produkovaný oxid uhličitý, kdežto ta druhá si tím není tak úplně jistá a připouští i jiné příčiny klimatických změn.

Jistě vypouštět nadmíru do atmosféry průmyslové plyny není správné, už jen kvůli tomu, že to má vliv na kvalitu lidského zdraví, ale to ještě neznamená, že lidská činnost je stoprocentním viníkem klimatických změn. Země je především planeta, a jako taková je ovlivňována obrovským množstvím kosmických vlivů.

Naše atmosféra získává nejvíce energie od Slunce. Sluneční činnost vykazuje několik cyklů, nejznámější je cyklus o délce 11 let, kdy se mění počet skvrn na slunečním povrchu. V době minima cyklu nepozorujeme na slunečním povrchu téměř žádné skvrny, kdežto v době maxima slunečního cyklu jich můžeme pozorovat velké množství.

Sluneční skvrny jsou sice chladnější oblasti na slunečním povrchu, ale protože se tyto skvrny vyskytují v aktivních oblastech (fakulová pole - ta jsou naopak výrazně teplejší než okolí), vydává Slunce v období, kdy má hodně skvrn více energie, než když jich má málo.

Je sice pravda, že Slunce v období svého maxima vyzařuje v optické části pouze o 0,1 % více energie než v minimu, ale v ultrafialové oblasti činí tento rozdíl několik procent. Proto je pravděpodobné, že vliv slunce se realizuje prostřednictvím variabilní intenzity ultrafialového záření.

Vědci z Geofyzikálního ústavu AV ČR publikovali v časopise Journal of Geophysical Research článek, který ukazuje, že sluneční činnost ovlivňuje tzv. Severoatlantickou oscilaci (NAO), která má podobně jako El Niño v Pacifiku zásadní vliv na klimatické změny v Severním Atlantiku a v Evropě. NAO je složitý klimatický jev, který je převážně spojen se změnami intenzity tlakové níže nad Islandem a tlakové výše nad Azorami.

NAO silně ovlivňuje vzdušné proudění v Evropě. Bylo prokázáno, že v zimě je NAO ovlivňována sluneční činností. V případě, kdy jsou islandská níže i azorská výše silně vyvinuty (kladná fáze NAO), nastává zesílené západní proudění, což má za následek teplé a vlhké zimní počasí.

Kladná a záporná fáze NAO













Vědci zjistili, že v obdobích zvýšené sluneční aktivity je Severoatlantická oscilace rozsáhlejší - nad Evropou je čtyřikrát víc západních větrů oproti východním, které přinášejí chladný a suchý vzduch ze Sibiře. Tedy, při silné sluneční aktivitě je vysoká pravděpodobnost, že budeme mít ve střední Evropě mírnou zimu.

Proč zrovna v zimě se projevuje vliv sluneční činnosti? Odpověď na tuto otázku není zatím přesně známa. Nabízí se vliv ultrafialového záření, které je pohlcováno ozónem ve stratosféře, tím dochází k oteplování ozónové vrstvy, která pak dále předá tuto energii do troposféry, kde tím dochází k vlivu na počasí. Vliv stratosféry na troposféru je kvůli nutné přítomnosti vzhůru se pohybujícím se tlakovým oscilacím největší právě v zimě.

Nyní se vědci asi zaměří i na otázku, zdali k podobným interakcím nedochází i v létě. Pokud ano, pak by o globálním vlivu sluneční činnosti nebylo pochyb.

Zdroje a další informace
cs.wikipedia.org, www.lidovky.cz (1,2)

Linkuj! Přidej do záložek na Jagg! pošli na vybrali.sme.sk Návštěvní kniha

Žádné komentáře:

 

blogger templates | Make Money Online