Velkou výhodou samohybného dělostřelectva je možnost velmi rychle změnit palebné stanoviště. Což má velký význam - Irácké dělostřelectvo bylo v první válce v Zálivu (1991) vyzbrojeno především taženými houfnicemi, které ve většině případů vystřelily pouze jedenkrát - o to se zasloužily legendární samohybné houfnice Paladin.
M109 je nejrozšířenější samohybná houfnice na světě. Dnes již je legendou, neboť inspirovala mnohé další systémy. Původní verze začala sloužit v roce 1961, poslední verze M109A6 PALADIN se začala dostávat do výzbroje v druhé polovině 80. let. Typ využívá upravený podvozek a nově vyráběnou věž s vylepšeným pancéřováním. Paladin má kanonovou houfnici ráže 155mm s hlavní dlouhou 39 ráží (max. dostřel s klasickou municí 22 km), která má náměr v rozsahu -3° až + 75°, odměr je kruhový. Zásoba munice činí 39 kusů, k dispozici je protiletadlový kulomet ráže 12,7 mm.
Konstrukce PALADIN se pyšní celou řadou sofistikovaných systémů, jako např.: digitální systém řízení palby (pro eliminaci nepřátelského cíle stačí zadat v podstatě jen souřadnice cíle, zbytek si dopočítá sám počítač), moderní navigační a spojovací technika. Výsledkem je redukce posádky na 4 osoby (většina ostatních houfnic má 5-6 členou posádku). Podstatně se zlepšila i mechanická odolnost podvozku či pohonné jednotky, což ve svých důsledcích zvyšuje operační způsobilost o 40 % v porovnání se staršími verzemi. Paladin má zvnětový motor Detroit Diesel DDEC 8V71T o výkonu 328 kW (440k). Americká armáda disponuje přibližně 950 kusy M109A6.
Základní technické údaje M109A6 Paladin | |
Země původu | USA |
Ráže | 155 mm |
Posádka | 4 |
Bojová hmotnost | 28 900 kg |
Výkon motoru | 328 kW |
Délka bez kanonu | 6,8 m |
Délka s kanonem | 9,7 m |
Délka hlavně | 6045 mm |
Šířka | 3,15 m |
Výška | 3,24 m |
Max. dostřel (klasická munice) | 22 km |
Max. dostřel (base-bleed munice) | 30 km |
Rychlost palby | 1 rána/min |
Max. rychlost na komunikaci | 65 km/h |
Dojezd na komunikaci | 345 km |
Aby udrželo dělostřelectvo krok s dobou bylo nutné prodloužit dostřel dělostřelectva a jeho přesnost. Zásluhou kanadského vědce Geralda Bulla se zjistilo, že optimální délka hlavně je minimálně 45ti násobek ráže. Další jeho vynález byla tzv base-bleed munice (střela s odpařovací základnou). Granát je v podstatě za letu poháněn pomocí hořící petrolejové páry. Dostřel 155mm granátu tak lze běžně zvýšit z 20 km na 30 km.
Další otázkou je navádění munice. Některé zajímavé technologie
- Granát M712 Copperhead je řízen v koncové části letu tak, že sleduje cíl, který je ozářen laserovým paprskem.
- Kontejnerová střela XM898 SADARM obsahuje více projektilů, v koncové části letů padají na padácích a vyhledávají pomocí infračervených senzorů tanky a další obrněnou munici.
- Raketový granát Excalibur má inerciální navádění s GPS. Dostřel kolem 40 km s přesností kolem 10m.
Zdroje:
- http://en.wikipedia.org/wiki/M109_howitzer
- http://www.army.cz/avis/a%20report2003/02/priloha.htm
- http://www.fas.org/man/dod-101/sys/land/m109a6.htm
- http://www.army-technology.com/projects/paladin/
Žádné komentáře:
Okomentovat