Co čeká Mars v dalších dvou letech

Následující roky budou zajímavé pro planetu Mars. Už hned v lednu bude mít možná Mars to "štěstí", že do něj narazí planetka. Podle vědců z amerického NASA je pravděpodobnost kolize zhruba kolem 4 %. Pokud by k nárazu došlo, uvolnilo by se podobné množství energie, jako když v roce 1908 dopadl na Sibiři tunguzský meeorit. My si tuto kolizi můžeme jen přát, neboť pak by Země přišla o jeden z nebezpečných asteroidů, které pronikají do blízkosti její oběžné dráhy a navíc bylo by to zajímavé sledovat.

V současnosti Mars zkoumá celkem pět sond. Mars Reconnaissance Orbiter, Mars Odyssey a Mars Express z oběžné dráhy a k tomu ještě na povrchu jezdí vozítka Spirit a Oppurtunity. V tomto roce se k těmto sondám přidá ještě sonda Phoenix, která vznikla díky mezinárodní spolupráci vědců z USA, Kanady, Švýcarska a Německa. Projekt řídí NASA.

Sonda Phoenix byla vypuštěna do vesmíru 4. Srpna 2007 pomocí rakety Delta II. Sonda snad úspěšně přistane pomocí padáku, přistávacích vzpěr a dvanácti brzdících motorů v oblasti Vastitas Borealis, která leží v severní polární čepičce, 25. května tohoto roku. Tento způsob přistání je tedy odlišný od způsobu, který byl využit u roverů Spirit a Oppurtunity - sondy byly obalené do ochranných vaků, jakých si airbagů.

Energii pro svoji činnost bude sonda získávat ze slunečního záření. Solární panely by měly dodávat dostatek energie alespoň na půl roku. Sonda se sice nebude moci pohnout z místa, nicméně bude provádět velmi podrobný fotografický, geologický a meteorologický průzkum okolí. A bude k tomu náležitě vybavena. Na palubě landeru je celá řada přístrojů včetně několika typů kamer. Sestupová kamera pořídí snímky během přistávacího procesu, kdežto stereoskopická kamera bude snímkovat okolí místa přistání.

Základem plánovaného geologického průzkumu je robotická ruka, která bude odebírat vzorky z marsovské půdy z hloubky asi půl metru. Na robotické ruce je umístěna další kamera s fantastickým rozlišením 23 μm. Robotická ruka dále bude sloužit k dopravení vzorků půdy do hmotového spektrometru a Elektrochemického analyzeru. Hmotový spektrometr vzorek zahřeje a následně provede chemickou analýzu uvolněných plynů.

I v dalších letech bude nepochybně pokračovat intenzivní průzkum Marsu. V roce 2009 naváže NASA na program Phoenix projektem Mars science laboratory, který bude představovat zdokonalenou verzi současných marsovských vozítek. Tato vozítka budou třikrát těžší a dvakrát delší než současná marsovská vozítka, a unesou tak mnohem víc vědeckých přístrojů. Vozítka na povrchu Marsu dosáhnou rychlosti až 90 m/h a budou tak rychlejší než jejich předchůdci.

Mars je rovněž zajímavý tím, že jediná planeta zemského typu, která má více než jeden měsíc. Mars jich má dva - Phobos a Deimos. Tyto měsíce byly objeveny v roce 1877 Asaphem Hallem. Zajímavostí je, že jejich objev byl předpovězen v díle Jonathana Swifta Gulliverovy cesty, které vyšly v roce 1726!

V roce 2009 se Rusko přidá k zemím, které aktivně pomocí sond zkoumají Mars. A to díky programu Phobos-Grunt, jehož hlavním cílem je odebrat vzorky z povrchu Phobosu a dopravit je zpět na Zemi.

V příštích dvou letech lze tedy snad očekávat, že vysoce sofistikované přístroje na palubách sond přinesou velké množství informací o Marsu a co víc, možná i zodpoví na věčně kladenou otázku, zda-li je (či byl) na Marsu život.

Zdroje a další informace: ian.cz, wikipedie (1,2,3)