Globálni vliv Malé doby ledové

V minulém roce jsme opět viděli, že Nobelovu cenu míru v posledních dobách může dostat opravdu kdokoli. A to často i předčasně a bezdůvodně. V roce 1994 ji například dostal Jásir Arafat, i když tehdy nebylo vůbec jisté, zda-li mírový proces na Blízkém východě bude úspěšně dokončen. V roce 2007 ji dostal Al Gore spolu s IPCC za přesvědčování lidstva o tom, že globální oteplování je jistá věc a je vytvářeno člověkem.

Opět si myslím, že tato Nobelova cena byla dána předčasně, neboť klimatický systém naší planety je neuvěřitelně složitý systém se spoustou parametrů, kde i nepatrná změna jednoho parametru může způsobit velké změny jiných parametrů (efekt motýlích křídel), a tedy za klimatickými změnami může stát spousta různých vlivů.

Po celou dobu existence života na naší planetě se klima dosti měnilo, mnohokrát díky tomu určité živočišné druhy vyhynuly, či začaly dominovat. I během éry lidské existence lze sledovat velké změny klimatu, které prokazatelně nesouvisely s vypouštěním skleníkových plynů do atmosféry.

Mezi nejdůležitější období jistě patří Středověké teplé období (MWP) a Malá doba ledová (LIA). Středověké teplé období začalo v devátém a skončilo ve čtrnáctém století. Příčiny MWP, díky kterému mohli Vikingové úspěšně po určitou dobu kolonizovat Grónsko, nejsou zatím přesně známy. Na konci MWP začala Malá doba ledová, která prokazatelně souvisela s minimem slunečního cyklu.

Někteří vědci a aktivisté se snaží MWP a LIA marginalizovat a tvrdí, že tyto fenomény neměly celoplanetární význam. Nicméně řada výzkumů prokázala, že MWP a LIA se projevily na celé zeměkouli. Zajímavé jsou např. průzkumy ze Sargasového moře, které prokázali teplotní výkyvy během MWP a dokazují, že během MWP (11. stol) byla průměrná teplota moře o 1°C větší; a naopak během Malé doby ledové (začátek 16. stol) o 1 °C menší. Podobně tyto období lze detekovat i ze vzorků z Antarktidy (Bransfield Basin) či japonského jezera Nakatsuna.

Od konce 16. století zaregistrovali rybáři v oblasti Peru jev, kdy v určitých obdobích dochází k výraznému úbytku ryb. Dnes víme, že tito rybáři zaregistrovali projevy klimatického jevu El Niño, který má teplou a studenou fázi (ta se nazývá La Niña). Za normální situace se při peruánském pobřeží dostává k hladině chladnější voda z větších hloubek oceánu, která je bohatá na živiny. Během teplé epizody El Nino tento výstupný proud slábne nebo zcela vymizí a to má za následek (mimo jiné) i výrazný úbytek ryb při peruánském pobřeží. Rovněž i na příkladu El Niña byl prokázán globální charakter ochlazení během LIA.

Chilští vědci prováděli během posledních 25 let důkladný výzkum organických vzorků z Mejilloneského zálivu v Chile. Získali tak přesný popis vývoje teplot horní vrstvy mořské vody mezi léty 1650 - 2000. Zjistili, že v období 1820 - 1878 nastal pokles teploty mořské vody o více než 2 °C. Postupně dospěli k závěru, že za tímto poklesem stál konec Malé doby ledové, a tedy i začátek novodobého oteplování. Země se totiž začala oteplovat nerovnoměrně - jihoamerický kontinent se oteploval mnohem rychleji než pobřežní vody, převládající větry změnily svůj směr a relativně teplou vodu přemístily od Jižní Ameriky směrem k Austrálii, a proto se dostaly k povrchu chladné vody a došlo tedy i ke změně režimu jevu El Niño, která mělá za následek katastrofální záplavy v Chile kolem roku 1820.

Je dost možné, že současné oteplování je reakcí zemského klimatu na konec Malé doby ledové, který nastal na začátku 19. století. Klima má možná tendenci se vrátit do stavu, který dominoval před ochlazením - během MWP bylo na mnoha místech naší planety až o 1°C tepleji než dnes! Bylo by tedy rozumné investovat více peněz do výzkumu klimatických změn, ke kterým docházelo v minulosti. A ne podporovat pouze IPCC, který zkoumá jen jednu hypotézu vysvětlující současné oteplování pozemského klimatu.

Zdroje a další informace

• - spaceref.com
• - chmi.cz
• - wikipedia (1,2)