neděle, dubna 13, 2008

Větrná energetika v Česku, aneb lobbing zatím vyhrává

V poslední době zažívá Česká republika nebývalý boom ve větrné energetice. Celkový instalovaný výkon, tedy výkon maximálně dosažitelný, přesáhl v tomto roce 112 MW (jeden dukovanský blok VVER 440 má výkon 440MW při menším záběru půdy...), a to převážně díky neuvěřitelnému lobbingu energetických firem.

Jistě větrné elektrárny jsou při vlastním procesu výroby energie čisté, tedy neprodukují žádné emise a odpad, ale je nutné je stavět ve velkém počtu, a tím pádem zabírají velkou plochu v krajině. Většina malých vesnic, např. na Jižní Moravě (Břežany, Pavlov), nabídku od lobbistických firem na možnou instalaci větrných elektráren neodmítnou, protože tak získají nemalé peníze do rozpočtu obce.

Stavba větrných elektráren by měla být konzultována s odborníky, kteří vytvářejí tzv. větrné mapy. Nejlepší podmínky pro větrné elektrárny (VE) mají státy, které mají dlouhé mořské pobřeží. U nás je vhodných míst poměrně málo - v úvahu přicházejí oblasti s nadmořskou výškou vyšší než 650 m, které jsou ovšem často zahrnuty do různých chráněných oblastí. V ČR se tedy pro stavbu VE hodí nejvíce zejména oblast Krušných hor, Jižní Morava podstatně méně.

Mezi největší limitující faktory VE patří pronikavá závislost výkonu na rychlosti větru. Výkon VE závisí na třetí mocnině rychlosti větru, což znamená, že malé změny v rychlosti větru vyvolají velké změny ve výkonu elektrárny. VE proto pro svou činnost potřebují ideální povětrnostní podmínky - vítr nesmí být ani slabý, ani příliš silný, proto často bývá využíváno jen několik málo procent potenciálního výkonu.

Tato skutečnost je vyjádřena tzv. koeficientem ročního využití, který se vypočítá jako poměr roční vyrobené energie a maximálně dosažitelné roční energie.

Podle Českého statistického úřadu dosáhl koeficient ročního využití v roce 2005 pouze 11%, z toho lze vidět, že většina VE je postavena v nevyhovujících lokalitách. Např. větrná farma Sternwald na rakousko-českých hranicích ve východní části Šumavy dosáhla se svými 7 větrnými elektrárnami o instalovaném výkonu 14 MW koeficientu ročního využití za první 4 měsíce roku 2007 32,3 % (přičemž po zbytek téhož roku to bylo necelých 20%)

Výkon VE je velmi proměnlivý, o tom mohou vyprávět naši němečtí sousedé, kde je instalováno podstatně více VE. Německo proto často čelí prudkým výkyvům okamžitě dostupné elektrické energie. Když zrovna vane čerství vítr, pak mají elektřiny nadbytek, zato když panuje bezvětří tak ji mají málo. S tím souvisí základní problém energetiku, a to, že elektrická energie se špatně skladuje. Pokud by se tento problém u VE podařilo překonat, pak se mohou stát i v našich podmínkách větrné elektrárny významným prvkem v energetické soustavě naší republiky.

Na závěr stručný přehled některých výhod a nevýhod VE

Výhody
  1. žádné emise a odpad při výrobě energie
  2. nulová spotřeba fosilních paliv během výroby elektřiny
  3. půdu kolem větrníků lze obdělávat
Nevýhody
  1. Nelze je instalovat všude
  2. Činnost strojové elektrárny vždy vytváří určitý hluk
  3. Příliš malý výkon na jednotlivý větrník, s čímž souvisí příliš velký záběr půdy
  4. VE mohou produkovat vibrace, které se mohou projevit vznikem prasklin ve zdech domů
  5. V horských oblastech se na VE v chladnějších částech roku tvoří námrazy, které ohrožují okolí
  6. Vliv na životní podmínky ptáků a létajících savců (hluk+přímý kontakt s rotory)
  7. Kvůli výšce až 150 m tvoří nepřehlédnutelnou dominantu krajiny
  8. Průměrná cena vyrobené energie v Evropě je asi 3 krát vyšší než cena energie vyrobené klasickými či jadernými elektrárnami
Zdroje a další informace cs.wikipedia.org, aktualne.cz (1,2)

Linkuj! Přidej do záložek na Jagg! pošli na vybrali.sme.sk Návštěvní kniha

1 komentář:

problem řekl(a)...

vyroba energie bude vždy problem,nakolko zeleny su proti všetkym formam jej vyroby

 

blogger templates | Make Money Online