Co dělat, až nastane konec levné ropy?

Snad nikdo nevěří tomu, že zásoby ropy jsou nevyčerpatelné. Z toho vyplývá otázka, kolik vlastně onoho černého zlata zbývá. Touto problematikou se zabýval americký geolog Marion King Hubbert, který v roce 1956 představil svoji teorii ropného
vrcholu, která předpokládá, že zdroje ropy nejsou obnovitelné a říká, že její těžba v okamžiku, kdy bude vytěžena přibližně polovina světových zásob, musí dosáhnout svého vrcholu a poté začne klesat. Podle této teorie časová křivka spotřeby ropy má tvar zvonovité křivky, která se nazývá Hubbertova křivka. Podle této teorie, v čase po ropném vrcholu ropa náhle nedojde, ale její těžba se bude postupně snižovat a následně bude razantně stoupat její cena. Někdy v budoucnu nás čeká Konec levné ropy...

... a začne se vyplácet zpracovávat tzv. alternativní zdroje ropy. Mezi alternativní ropy patří především bituminózní (dehtovitý) písek a ropné břidlice. Největší naleziště bituminózního písku v Kanadě představuje alternativu 1,6 biliónu barelů ropy, tedy množství, které převyšuje všechny ostatní světové zásoby běžné surové ropy. Bituminózní písek ovšem není pravá ropa, jde o její zbytek z doby, kdy se vytvářela.

Ne všechen kanadský bitumen lze ale vytěžit. Odhaduje se, že lze reálně vytěžit asi 174 mld barelů. Po započítání tohoto zdroje do celkových kanadských ropných rezerv se Kanada dostane na druhé místo v žebříčku na ropu nejbohatších zemí (1. je samozřejmě Saudská Arábie). Přeměna bitumenu na surovou ropu se provádí dvojím způsobem. Buď se vaří ve speciálních kotlích (teploty kolem 500 °C rozbíjejí obří molekuly dehtu), nebo se zahřívá na nižší teploty a čeří se vodíkem spolu s katalyzátorem. Výsledkem je surová ropa s nízkým obsahem Síry. Tento výrobní proces je velký žrout elektrické energie, uvažuje se proto o stavbě atomových elektráren poblíž zdrojů bitumenu.

Mezi velké spotřebitele ropy patří letecká doprava, a tak je nabíledni, že se i zde objevují snahy o nalezení alternativních paliv - syntetická paliva. Různé technologie výroby paliv jsou známy poměrně dlouho. Jedná se o výrobu ropy syntézou z jednodušších uhlovodíků, které se vyskytují v přírodě v podobě uhlí, zemního plynu, živičných břidlic, přírodního asfaltu, či zemního vosku. Ve srovnání s klasickou rafinací jsou však mnohem dražší. Zdá se, že nyní nastala doba, kdy se
tyto technologie vyplatí.

USA zahájily projekt Assured fuel initiative, podle kterého by jejich ozbrojené síly pokrývaly svoji spotřebu paliv pouze z uhlovodíků, které se nachází na vlastním území. Na území USA se totiž nachází největší zásoby uhlí na světě (30 % všech zásob). Uhlí (či zemní plyn) se dá přeměnit na ropu pomocí Fischer-Tropschovy syntézy, která byla objevena v Německu ve dvacátých letech minulého století. Ve dvacátém století ji využívaly státy, které byly izolovány a neměly tak přístup ke klasické ropě, kromě Německa se jednalo o Japonsko a JAR.

Ukázkou realizace využití syntetických paliv je let bombardéru B-52H z 19. 9. 2006. Šest z jeho osmi motorů spalovalo běžné letecké palivo, kdežto zbývající dva byly poháněny syntetickým palivem, které bylo získáno Fischer-Tropschovou syntézou ze zemního plynu.

Video - ropný vrchol



Zdroje

- ATM 2006/11, National Geographic 2004/06
- Ropný vrchol - wikipédie ;
- Nekonvenční ropa - wikipédie ;
- Fisher-Tropschova syntéza ;