Věda a technika: S novým boeingem začína efektivní a ekologické létání

Letecká doprava jistě patří mezi nejpohodlnější a nejvyužívanější způsob cestování v současnosti. V současné době se někteří lidé dívají na leteckou dopravu s mírným despektem, poukazují na dvě témata: spotřeba paliva a emise skleníkových plynů. Letecká doprava ale nemusí být neefektivní ve spotřebě paliv. Velkokapacitní dopravní letadla dosahují spotřeby 4,3 l na jednoho pasažéra na 100 km, což dokonce překonává osobní automobilovou dopravu, což ovšem neplatí pro malokapacitní letadla, která mohou dosáhnout spotřeby hodně přes 100 l na jednoho pasažéra na 100 km.

Letecká doprava je i významný zdroj antropogenního CO2. Na jeden transatlantický let se spotřebuje 60 tisíc litrů paliva – leteckého kerosenu (tolik spotřebuje průměrný motorista za padesát let) a emise činí asi 140 tun oxidu uhličitého a 750 kilogramů oxidů dusíku. Dopravní letadla jsou i zdrojem vzniku oblačnosti, která vzniká z vodní páry ve výfukových plynech. Tato oblačnost se může podílet na skleníkovém efektu (některé typy oblačností ovšem působí naopak proti skleníkovému efektu tím, že infračervené záření odrazí hned při prvním kontaktu do vesmíru).

V současné době se proto začínají prosazovat návrhy šetrných a ekologických dopravních letadel, jako je např. Boeing 787 Dreamliner, který bude prvním velkým dopravním celokompozitovým letadlem. Toto letadlo nabízí vysoce efektivní provoz (náklady na sedadlo a uletěnou míli se zmenší o 10 % v porovnání se stroji stejné velikosti) a byla zohledněna i ekologie letu (objem škodlivin z motorů se zmenší o 20 %).

Těchto skvělých vlastností bylo dosaženo díky inovativní konstrukci (50 % kompozitních materiálů, resp. 15 % titanu v konstrukci, hliník začíná být out - 15 %) a dále i díky novým motorům Rolls-Royce Trent 1000, nebo General Electric GEnx, které zaručí, že letoun bude mít o 20 % menší spotřebu než podobně velká letadla. Všimněte si i zajímavého tvaru křídla - je vybaveno tzv. winglety (viz obr.). To jsou svislé části na konci křídla, které zabraňují vzniku indukovaného víru na konci křídla a tím snižují odpor letadla. Tato jednoduchá úprava umožní snížení spotřeby paliva o další 3 až 4 procenta. Nově navržené nahoru ohnuté konce křídel u Boeingu 787 by měly snížit odpor, a tedy i spotřebu až o pět procent.

První Boeing 787 Dreamliner již sjel z linek výrobního závodu a měl by vzlétnout poprvé na konci léta. Bude nabízet i velmi komfortní cestování, viz obrázek.
Evropskou odpovědí na tento letoun je projekt Airbus A350XWB , který pomalu vzniká v konstruktérských týmech a uvidíme, zda-li pomůže evropskému Airbusu z krize, která byla způsobena nepříliš velkým zájmem o obří letadlo A380.

Porovnání s konkurencí: