| Teroristické útoky proti civilním letadlům | |||
| Datum útoku | Místo a typ útoku | Cíl útoku | Výsledek |
| 28.11.2002 | Mombasa, 2 odpálené Strely 2 | Boeing 757, Mombasa-Tel Aviv | střely minuly letadlo s 271 pasažéry |
| 22.11.2003 | Bagdád, 1 odpálená Strela 2 | Airbus A300 firmy DHL | zásah poškodil hydrauliku, 0 mrtvých |
| 9.1.2007 | Balad, Irák, | Moldavský An-26 | 1 střela neznámého typu, 34 mrtvých |
| 23.3.2007 | Mogadišo, Somálsko | Běloruský Il-76 | 1 střela neznámého typu, 11 mrtvých |
Nebezpečnost přenosných protiletadlových střel (tzv. MANPADS, MAN Portable Air Defence systems) spočívá především v tom, že je může přenášet a odpalovat jediný člověk. Původní účel MANPADS spočíval v ochraně bojových jednotek na úrovni rota a četa, případně samostatně operujících speciálních jednotek. Tyto zbraně se obvykle skládají ze dvou částí:
- trubkové odpalovací zařízení s raketou uvnitř
- řídící blok tvořený rukojetí, spouštěcím mechanismem, zaměřovacím systémem zdrojem elektrické energie.
Většina přenosných protiletadlových střel používá pasivní infračervené (tepelné) navádění, střela se tak navádí např. na teplo z trysek motoru. Pravděpodobnost zásahu u tohoto typu navádění je různá, nejstarší střely ze 70. let mají šanci na úspěch pod 10 procent, kdežto nejmodernější typy až 90 procent. Druhým nejčastějším typem navádění je dálkové řízení po laserovém paprsku, kdy střelec musí po celou dobu letu udržovat záměrný kříž na cíli. Tento typ používají rádi Britové a Švédové. Pravděpodobnost zásahu je zde až 95 procent. Tyto střely byly upraveny i pro použití na vrtulnících, terénních automobilech, bojových vozidlech pěchoty a malých lodích.
Přehled nejdůležitějších protiletadlových střel
FIM-92 Stinger
Byl zařazen do služby v roce 1981 jako náhrada za málo účinný systém FIM-43 Redeye. Systém je zkonstruován ve stylu “vystřel a zapomeň” a pro navádění používají novější verze čidlo, které sleduje dva druhy elektromagnetického spektra - infračervené a ultrafialové, čímž se postatně eliminuje rušení. Řízená střela dokáže zasáhnout vysoce manévrující cíl, který provádí obraty až s přetížením 8 g. Systém dokáže rozlišit, zda je cíl přátelský či nepřátelský (tzv. IFF). Stinger se vyskytuje i ve variantách pro terénní automobil Humvee (Avenger) a bojové helikoptéry. Stinger si získal pro svoji úspěšnost v Afghánistánu velké uznání. CIA dodala afghánským povstalcům v 80. letech značné množství těchto raket, nepříliš dobře zaškolení Afghánci s nimi dokázali sestřelit skoro 300 sovětských letounů.9K32 Strela-2 (kód NATO SA-7 Grail)
Tato velice rozšířená střela byla zařazena do výzbroje sovětských vojsk v 60. letech. V roce 1968 byla použita Egyptskou armádou proti Izraeli, ovšem s nepříliš dobrými výsledky. Původní střela (SA-7A) totiž měla nechlazené tepelné čidlo, takže odpálené střely se často chybně zaměřily na Slunce. V roce 1973 se citelně projevila absence IFF, neboť během Jom Kippurské války v roce 1973 si Egypťané sestřelily velké množství vlastních letadel sami (až 20 % všech ztrát). Bojová hlavice je poměrně malá, zásah cíl zpravidla jen poškodí. Následující verze SA-7b již měla chlazené tepelné čidlo a navíc disponovala i pasivním přijímačem rádiových vln pro vyhledávání cílů při špatném počasí.Igla (SA-16 Gimlet)
Tento ruční protiletadlový raketový komplet byl vyvinut na konci sedmdesátých let pro účely obrany budov, obrněné techniky nebo menších typů lodí. Igla je jednohlavňový komplet. Střela s označením 9M39 má 1,2 kg těžkou bojovou hlavici s IR naváděním. Vylepšená verze SA-18 Grouse dosahuje úspěšnosti Stingeru. Igla se rovněž vyskytuje ve variantách pro vrtulníky (např. Mi-24 či Mi-28)
Starstreak HVM (Hyper Velocity Missile)
Standardní britská protiletadlová střela, která je výjimečná především ve dvou ohledech: 1. velmi vysoká rychlost - až Mach 3,5 a 2. mimořádně účinná bojová hlavice. Ostatní střely používají tříštivou munici, která útočí na cíl oblakem střepin, kdežto Starstreak uvolňuje tři velké průbojné projektily, z nichž každý je samostatně naváděn (po laserovém paprsku), což podle výrobce představuje téměř stoprocentní zničení cíle. Startstreak se také vyskytuje v provedeních pro bojová vozidla. Uvažuje se i o verzi, která by doplnila zbraňový arzenál bitevního vrtulníku AH-64D Longbow Apache.RBS 70
Tento přenosný protivzdušný systém používající navádění po laserovém paprsku je ve službě od roku 1977. V současné době ho používá mnoho zemí, např. Austrálie, Argentina, Brazílie, Írán, Irsko, Norsko, Švédsko a také Česká republika. Za předpokladu dobře vycvičené obsluhy může být laserové navádění efektivnější než infračervené. Nevýhodou tohoto systému je horší mobilita, neboť RBS 70 se skládá ze tří částí (pouzdro s raketou, zaměřovacísystém a podstavec se sedačkou), z nichž každá je přenášena jedním mužem, ale i tak může být systém připraven k palbě během 30 sekund, což je přijatelné. Během střelby na cíl musí být nepřátelský létající cíl trvale ozařován laserem, na který se navádí střela. Varianta s novou střelou Bolide dosahuje velmi slušného doletu 8 km.
Poslední varianty přenosných protiletadlových střel jsou vysoce účinné, lze se proti nim bránit? U tepelně naváděných střel existuje určitá obrana (vypouštění světlic, zapálení paliva vypuštěného z nádrže, či nejnověji směrové infračervené rušiče). Jejich principem je vytvoření klamného cíle, který je pro naváděcí senzor střely „lákavější“ než vlastní letadlo. Proti střelám naváděných po laserovém paprsku ovšem účinná obrana zatím neexistuje.
| Základní údaje nejdůležitějších přenosných protiletadlových střel | |||||
| FIM-92 Stinger | Strela 2 | Igla | Starstreak | RBS 70 BOLIDE | |
| Délka [m] | 1,52 | 1,44 | 1,69 | 1,4 | 1,32 |
| Celková hmotnost [kg] | 15,7 | 13,4 | 19,5 | 20 | 80,5 |
| Letová rychlost [m/s] | 730 | 385 | 830 | 1400 | 700 |
| Dolet [m] | 5500 | 3600 | 6000 | 6000 | 8000 |
| Dostup [m] | 4800 | 2000 | 5000 | 5000 | 5000 |
Zdroje a další informace
ATM 10/2003, army.cz, en.wikipedia.org (1,2,3,4), military.cz (1,2,3)
Odpálení protiletadlové střely na americké letadlo v Iráku
Žádné komentáře:
Okomentovat