Křižníky Ticonderoga - základ námořní protiraketové obrany

Mezi největší moderní válečné lodi patří křižníky. Jelikož mohou nést spoustu děl, raket a torpéd, mohou se sami zapojovat do válečných operací. Daní za to je ovšem vysoká pořizovací cena. Křižníky jsou natolik drahé, že si je mohou dovolit provozovat pouze 3 státy: USA, Itálie a Rusko (Peru sice provozuje jeden křižník, ale ten koupilo od Holanďanů, kteří ho postavili krátce po druhé světové válce).

Podíváme-li se na charakteristiky ruských a amerických křižníků, zjistíme rozdíl v určení tohoto typu lodí. Sovětské námořnictvo se nejvíce obávalo amerických letadlových lodí, proto sovětské křižníky (třídy Kirov (nyní Ušakov ,viz obrázek) a Slava) byly vyzbrojeny obřími protilodními střelami s dlouhým doletem. Křižníky třídy Kirov jsou obří lodě¹ o výtlaku 24690 t, dokážou tak nést 20 protilodních střel P-500 Granit s doletem 500 km. Tyto lodě jsou ovšem produkty Studené války a v dnešní situaci je pro Rusko jejich provoz značně finančně náročný, v současnosti jsou proto v aktivní službě pouze dvě lodi Admirál Nachimov a Pjotr Velikij.

Americké námořnictvo se zase nejvíce obávalo mohutného útoku ruských střel vypuštěných z bombardérů, lodí či ponorek. Jako nejlepší odpověď na tuto hrozbu se ukázalo zkonstruovat velké množství lodí s elektronickým bojovým systémem a velkým množstvím raket.

Současné americké křižníky jsou reprezentovány třídou Ticonderoga. Lodi této třídy dosahují plného výtlaku kolem 9600 tun, což sice není o mnoho více než u současných amerických torpédoborců, ale díky velkému množství nesených zbraní si toto označení zaslouží, jsou totiž vyzbrojeny 122 univerzálními vertikálními vypouštěcími zařízeními. Kromě protiletadlových řízených střel² z nich mohou odpalovat také protizemní a protilodní střely s plochou dráhou letu a raketová torpéda. Pro efektivní boj proti ponorkám jsou tyto lodě vybaveny dvěmi helikoptéry SH-60 Seahawk.

Protivzdušná obrana těchto křižníků je založena na systému AEGIS. Jde o velmi složitý systém využívající trojdimenzionální radar (3D) s plošně sfázovanou anténou AN/SPY–1. Jedná se o přehledový, vyhledávací a střelecký radar, který je určen k řízení obrany bojového seskupení lodí před napadením ze vzduchu (letadla, helikoptéry, protilodní řízené střely) a z moře (ponorky, nepřátelská válečná plavidla). Ale je schopen i napadat balistické řízené střely. K tomuto účelu disponuje řízenými střelami Standard SM-2ER (RIM–156B) a také střelou SM-3 (RIM–161A), která je v současnosti vývoji.

Střely RIM-161A budou mít dálkový a výškový dosah 500, resp. 160 km. Každá střela SM-3 bude stát více než 3 milióny dolarů. Ponese lehký kompaktní prostředek LEAP (Lightweight Exo-Atmospheric Projectile), který zničí rakety vlastní kinetickou energií v prostoru nad atmosférou; k tomu je LEAP vybaven infračerveným senzorem, výkonou počítačovou jednotkou, GPS/INS naváděcí jednotku a kinetickou bojovou hlavici.

Vysoká kvalita protiraketového systému AEGIS byla potvrzena 21. Února 2008, kdy křižník USS Lake Erie vypustil upravenou střelu SM-3, která úspěšně zničila neovladatelný satelit USA 193, který by mohl způsobit při pádu do obydlené oblasti značné škody.

Zničení satelitu USA 193





Poznámky

1. Někdy se též označují jako bitevní křižníky. Zpět nahoru.
2. Zahrnuje rakety typů RIM-66 Standard Missile 2, RIM-162 ESSM, RIM-161 Standard Missile 3 (součást protiraketové obrany). Protizemní střely jsou zastoupeny typem BGM-109 a protilodní typem RGM-84 Harpoon. Zpět nahoru.