Paradox Achilla a želvy spočívá v následujících úvahách. Achilles má závodit s želvou ve sprintu na 100 m. Protože je Achilles desetkrát rychlejší než želva, dostane želva desetimetrový náskok. Závod je odstartován a Achilles začíná želvu dohánět. Achilles uběhne 10 m a dostane se do místa, z něhož startovala želva. V tento okamžik urazila želva již jeden metr, takže má před Achillem náskok jednoho metru. Achilles uběhne tuto vzdálenost, ale želva je stále napřed, nyní o 1/10 m. Ve chvíli, kdy Achilles dosáhne i tohoto bodu, je želva o 1/100 m před ním. A tak dále až do nekonečna. Náskok želvy se sice stále zmenšuje, ale želva pořád vede, a tedy Achilles nemůže tento závod vyhrát.
O podobných úvahách, o podstatě prostoru, času a pohybu, debatovala spousta filozofů, ale definitivně byly tyto myšlenkové postupy, které měly dokázat nemožnost pohybu, vyvráceny až s nástupem matematické analýzy v devatenáctém století, která dokázala korektně zadefinovat a pochopit pojem nekonečno.
Tak například výše zmíněný Zénónův paradox byl vyřešen následovně. Náskok želvy před Achillem tvoří klesající posloupnost:Tedy řešení tohoto paradoxu souvisí zřejmě s nekonečným součtemkde tři čtečky znamenají, že se sčítá až do nekonečna. Takovéto výrazy se nazývají nekonečné řady a značí se ∑ . V našem případě nekonečný součet lze zapsat jako Numericky nemůžeme samozřejmě všechny členy řady sečíst, ale můžeme tak získat takzvané částečné součty, které tvoří posloupnost tzv. částečných součtů, která hraje v teorii nekonečných řad velmi důležitou roli. Vraťme se k našemu nekonečnému součtu. Nabízí se zásadní otázka může mít nekonečná řada čísel konečný součet. Antičtí filozofové si mysleli, že ne, a proto byl pro ně závod Achilla se želvou paradoxem.
Zkusme ale vynásobit součet S deseti získáme tak následující nekonečný součetA nyní obě rovnice odečtěme a získáme tak rovnostTedy nekonečná číselná řada má konečný součet, S= 11,11111111111111111 . Jinak řečeno Achilles dohoní želvu přesně po 11 a 1/9 metrech.
Zdroje a další informace
- - Zeno's paradoxes
- - Kieth Devlin: Jazyk matematiky, Dokořán, Argo, 2002
5 komentářů:
Odporuje logice.
Když Zénón uběhl 10 m, byl on vzdálen od počátečního bodu 10 m zatímco želva 11 m. Až Zénón uběhne dalších 10 m, bude on vzdálen od počátečního bodu 20 m a želva 12 m. Zénón tedy bude 8 m před želvou. Nekonečno se do toho vůbec míchat nemusí.
Tady jde o posloupnost náskoku želvy před Achillem, a ta je nekonečná.
Jenom je smutný, že pochopení takový banality trvalo přes 2200 let....
:( a ja to nepohopim asi nikdy :/ porad mi neni jasny jak neco nekonecneho muze mit konecny vysledek v podobe cisla :(
Samozřejmě jde zde o neadekvaci logických postulátů a aplikované matematiky - v určitém bodě v rovnici bylo nekonečno zredukováno. 0,11111111111111111 x 9 je pochpitelně 0,99999999999999999 a ne 1 !!
Okomentovat