Rychlé množivé reaktory
Současná jaderná energetika je založena na spotřebě přírodního Uranu. Přírodní Uran se skládá ze dvou hlavních izotopů: U238 (99,3 %) a U235 (0,7%). Pro současnou jadernou energetiku má zásadní význam U235, kterého je v přírodě relativně málo. Zásadním úkolem současnosti je tedy dosáhnout toho, aby reaktory mohly zpracovávat mnohem běžnější izotop U238. Pak bezesporu jaderná energetika může být řešením budoucí situace, kdy dojde základní energetická surovina dneška - ropa.Proto se v současnosti vkládají velké naděje do vývoje tzv. rychlých množivých reaktorů. Tyto reaktory z běžného U238 vyrobí nejprve ve velkém množství Plutonium Pu239, část ho spotřebují na výrobu energie a zbytek se dá využít jako "palivo" pro jiné reaktory. Další možností je využít U233, který je vyroben v reaktoru pomocí záchytu neutronu z Thoria Th232 (o perspektivním využití Thoria, viz můj příspěvek). A Thoria je v přírodě až třikrát více než Uranu...
Využití vyhořelého paliva
Doposud jaderný odpad mířil nejčastěji do úložiště pod zem. Ideální by bylo, kdyby se vyhořelé palivo dalo efektivně znovu využít v reaktorech. Posledním směrem výzkumu jsou reaktory chlazené tavenými solemi. Princip je takový, že se vyhořelé palivo rozpustí v roztavených solích, například ve fluoridech. V tomto stavu se pak v reaktoru dále štěpí a mění v prvky, které se rychleji rozpadávají. Tímto způsobem by se dalo vyhořelé palivo opětovně využít, a ještě by se přeměnilo v materiál, který ztratí svoji nebezpečnou radioaktivitu už v průběhu několika set let snížily.Poločas rozpadu nejdůležitějších štěpných produktů
Žádné komentáře:
Okomentovat