- Mějme dvě řady, které mají nějaký svůj součet. Pak součet těchto dvou řad existuje a je roven součtu původních řad, tedy platí
- Podobně platí i analogie distributivního zákona:
Pokud tento vztah neplatí, pak nekonečná řada je určitě divergentní. Naopak pokud tento vztah platí, pak nekonečná řada může, ale i nemusí konvergovat (např. harmonická řada
splňuje nutnou podmínku konvergence, ale přitom je divergentní. V dalším kroku použijeme některé z kritérií konvergence (pro jednoduchost budeme uvažovat pouze řady, které mají nezáporné členy, tedy ai≥0, kde i=1...∞), např.:
- Limitní srovnávací kritérium. K vyšetřované řadě ∑ an budu uvažovat nějakou jinou řadu ∑ bn, o které vím, že je konvergentní, či divergentní (např. harmonická řada - divergentní, nekonečná řada
Nyní, je-li L<∞ a ∑ bn konverguje, pak i řada ∑ an konverguje. Naopak, je-li L>0 a ∑ bn diverguje, pak diverguje i řada ∑ an .
- Limitní odmocninové kritérium. Spočítáme limitu Je-li q<1, pak řada ∑ an konverguje, je-li q>1 pak řada diverguje a v případě kdy q=1 nelze o konvergenci řady pomocí tohoto kritéria rozhodnout.
- Limitní podílové kritérium. Spočítáme limitu Je-li q<1, pak řada ∑ an konverguje, je-li q>1 pak řada diverguje a v případě kdy q=1 nelze o konvergenci řady pomocí tohoto kritéria rozhodnout.
- Použijme limitní srovnávací kritérium. Jako druhou řadu zkusme použít harmonickou řadu a spočítejme limitu Tuto limitu spočítáme pomocí L'Hospitalova pravidla (nebo ji spočítáme na dobré kalkulačce, kde za n dáme nějaké velké přirozené číslo) a vyjde nám hodnota rovna pí (cca 3,14159), což je větší než 0 a proto diverguje i nekonečná řada ∑ sin(pi/n).
- Použijme např. limitní podílové kritérium, spočítejme limituProtože 0<1, platí, že nekonečná řada ∑ n2/n! konverguje.
6 komentářů:
Zajímavé a poučné. Přidávám do oblíbených, někdy se mi to bude určitě hodit.
Chci tímto autorovi opravdu poděkovat, jelikož českých článků o matematice je v současné době žalostně málo.
Pokud bych však mohl připsat i nějaká doporučení:
Přijde mi tento článek trochu jako ekvivalence wikipedie. Celkovou strukturu sice oživují spočtené příklady, avšak ocenil bych takový více "otevřený konec", totiž jakožto partie matematické analýzy to není vůbec natolik průhledné, jak se může z tohoto článku jevit, tedy potěšily by mě nakonec nějaké příklady, poukazující na úskalí, která nás mohou potkat či některé problémové úlohy. Také by nebylo na škodu uvést některé netradiční postupy vyšetřování konvergence řad, např. pro často uváděnou "celebritu", tedy řadu SUM[1/p], kde p prochází přes všechna prvočísla.
Možností je mnoho..
A také bych ocenil trochu více komunikace se čtenáři, pokud to není v rozporu se zdejšími zažitými pravidly, ku příkladu by se mohl na konci objevit nějaký netriviální příklad, vyžadující buď použití několika metod či nějakou neotřelou fintu a tento předložen čtenářům (pokud tu nějací jsou) k následné diskusi.
Ale to vše spíše doporučení, než kritika.
A také si nemohu odpustit rýpavou poznámku:
Nepředpokládám, že tento článek bude mít úroveň přednášky matematické analýzy, přesto si dovolím poznamenat jedno upřesnění, které, světe div se, nelze nalézt ani na takových stránkách jako jsou Mathworld či Wikipedia.
Jedná se o Limitní srovnávací kritérium.
Tedy uvažujme pouze řady s kladnými členy (bez pojmu Absolutní konvergence se poměrně těžko vysvětluje, proč členy se zápornými členy neuvažujeme).
Mějme dvě řady, SUM[a_n], SUM[b_n].
Úplná verze limitního srovnávacího kritéria má výhodu v tom, že dává odpověď pro všechny možné hodnoty oné limity L, L = LIM(a_n / b_n), n -> oo .
Pro 0 < L < oo platí:
SUM[a_n] konverguje <=> SUM[b_n] konverguje.
Pro L = 0 platí:
SUM[a_n] konverguje <= SUM[b_n] konverguje.
Pro L = oo platí:
SUM[a_n] konverguje => SUM[b_n] konverguje.
Věty o divergenci lze snadno odvodit pomocí obměn výše uvedených implikací.
Konečně to někdo vysvětlil jako člověk, díky :-)
Nejsou videt obrázky
Nejsou vidět obrázky ale to nevadí, nic jako nekonečno neexistuje...
Okomentovat