sobota, března 24, 2007

Co dělat, až nastane konec levné ropy?

Snad nikdo nevěří tomu, že zásoby ropy jsou nevyčerpatelné. Z toho vyplývá otázka, kolik vlastně onoho černého zlata zbývá. Touto problematikou se zabýval americký geolog Marion King Hubbert, který v roce 1956 představil svoji teorii ropného
vrcholu
, která předpokládá, že zdroje ropy nejsou obnovitelné a říká, že její těžba v okamžiku, kdy bude vytěžena přibližně polovina světových zásob, musí dosáhnout svého vrcholu a poté začne klesat. Podle této teorie časová křivka spotřeby ropy má tvar zvonovité křivky, která se nazývá Hubbertova křivka. Podle této teorie, v čase po ropném vrcholu ropa náhle nedojde, ale její těžba se bude postupně snižovat a následně bude razantně stoupat její cena. Někdy v budoucnu nás čeká Konec levné ropy...

... a začne se vyplácet zpracovávat tzv. alternativní zdroje ropy. Mezi alternativní ropy patří především bituminózní (dehtovitý) písek a ropné břidlice. Největší naleziště bituminózního písku v Kanadě představuje alternativu 1,6 biliónu barelů ropy, tedy množství, které převyšuje všechny ostatní světové zásoby běžné surové ropy. Bituminózní písek ovšem není pravá ropa, jde o její zbytek z doby, kdy se vytvářela.

Ne všechen kanadský bitumen lze ale vytěžit. Odhaduje se, že lze reálně vytěžit asi 174 mld barelů. Po započítání tohoto zdroje do celkových kanadských ropných rezerv se Kanada dostane na druhé místo v žebříčku na ropu nejbohatších zemí (1. je samozřejmě Saudská Arábie). Přeměna bitumenu na surovou ropu se provádí dvojím způsobem. Buď se vaří ve speciálních kotlích (teploty kolem 500 °C rozbíjejí obří molekuly dehtu), nebo se zahřívá na nižší teploty a čeří se vodíkem spolu s katalyzátorem. Výsledkem je surová ropa s nízkým obsahem Síry. Tento výrobní proces je velký žrout elektrické energie, uvažuje se proto o stavbě atomových elektráren poblíž zdrojů bitumenu.

Mezi velké spotřebitele ropy patří letecká doprava, a tak je nabíledni, že se i zde objevují snahy o nalezení alternativních paliv - syntetická paliva. Různé technologie výroby paliv jsou známy poměrně dlouho. Jedná se o výrobu ropy syntézou z jednodušších uhlovodíků, které se vyskytují v přírodě v podobě uhlí, zemního plynu, živičných břidlic, přírodního asfaltu, či zemního vosku. Ve srovnání s klasickou rafinací jsou však mnohem dražší. Zdá se, že nyní nastala doba, kdy se
tyto technologie vyplatí.

USA zahájily projekt Assured fuel initiative, podle kterého by jejich ozbrojené síly pokrývaly svoji spotřebu paliv pouze z uhlovodíků, které se nachází na vlastním území. Na území USA se totiž nachází největší zásoby uhlí na světě (30 % všech zásob). Uhlí (či zemní plyn) se dá přeměnit na ropu pomocí Fischer-Tropschovy syntézy, která byla objevena v Německu ve dvacátých letech minulého století. Ve dvacátém století ji využívaly státy, které byly izolovány a neměly tak přístup ke klasické ropě, kromě Německa se jednalo o Japonsko a JAR.

Ukázkou realizace využití syntetických paliv je let bombardéru B-52H z 19. 9. 2006. Šest z jeho osmi motorů spalovalo běžné letecké palivo, kdežto zbývající dva byly poháněny syntetickým palivem, které bylo získáno Fischer-Tropschovou syntézou ze zemního plynu.

Video - ropný vrchol



Zdroje

- ATM 2006/11, National Geographic 2004/06
- Ropný vrchol - wikipédie ;
- Nekonvenční ropa - wikipédie ;
- Fisher-Tropschova syntéza ;

Linkuj! Přidej do záložek na Jagg! pošli na vybrali.sme.sk Návštěvní kniha

pátek, března 09, 2007

Globální oteplování - není to až tak horké

V současné době si můžeme všimnout až neuvěřitelné zaujatosti médií pro jeden vyhraněný vědecký pohled na klimatologii - globální oteplování. Jsou to prostě média... Smutné je když se tak chová i WMO, výsledkem je pak až příliš jednostranná zpráva IPCC, (kterou údajně podporuje až 90 % klimatologu). Jejím obsahem zejména je:
  • - existence globálního oteplování je nezpochybnitelná,
  • - globální oteplování od poloviny 20. století je způsobeno zvýšenou koncentrací skleníkových plynů, které vznikly při činnosti člověka.
globální ochlazování Tyto body jsou v kontrastu s klimatologickými předpovědmi, které vědci vypracovávali v sedmdesátých letech. Např. v červenci 1971 publikoval Stephen Schneider v časopisu Science zprávu, že neustále soustavné ochlazování, které v té době vědci považovali za neoddiskutovatelný fakt, může spustit novou dobu ledovou. Americká akademie věd rovněž přidala ruce k dílu a vydala prohlášení, podle nějž bylo možno v nejbližší stovce let očekávat celosvětové ochlazení! Důkazem toho mělo být i velmi suché počasí v subsaharské Africe, které způsobilo rozsáhlé hladomory.

Už tenkrát volali vědci po opatřeních, která by měla globální ochlazení zastavit, např. stavba orbitálních zrcadel, které by odrážely sluneční záření na povrch, či pokrytí himalájských ledovců sazemi, aby pohlcovaly více tepla pro jejich tání (podobné akce se plánovaly i pro arktické ledovce) . V sedmdesátých letech vznikla komplexní teorie globálního ochlazování, která popisuje vliv aerosolů v atmosféře ne odrážení slunečního záření - nárůst planetárního albeda.

Dokonce se uvažovalo i o umělém vypouštění CO2 - byl již znám jeho vliv na skleníkový efekt, ale vědci (opět především Stephen Schneider) nevěřili že by větší množství CO2 v atmosféře dokázalo zvrátit globální ochlazování. Stephen Schneider se mýlil a dokázal to přiznat. Vliv aerosolů v atmosféře byl evidentně přeceněn a počítače nutné pro matematické modely nebyly na potřebné úrovni. Na druhou stranu vliv aerosolů nelze ani pominout dnes. Někteří vědci tvrdí, že by případné globální oteplování mohly vyrovnávat až ze třech čtvrtin...

Je tedy otázka globálního oteplování tak jednoznačná, jak nám tvrdí media a IPCC? Podle ruských vědců nikoliv Ti na základě teorie, že současný vzrůst koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře je důsledkem zvýšení teploty světových oceánů v minulosti (zde má vliv vyšší intenzita slunečního záření) nedávno zjištěného faktu že horní vrstvy světových oceánů se začaly mezi léty 2003-2005 ochlazovat, tvrdí, že globálního teplotního maxima již bylo dosaženo a brzy se začne projevovat postupné ochlazování. Pomalé snižování teploty se podle nich projeví již v letech 2012 až 2015. Nejmenší množství energie bude Slunce vyzařovat kolem roku 2040, což již v období 2055 až 2060 povede k postupnému ochlazování klimatu na Zemi. Ochlazení bude podobné tomu, které nastalo v letech 1645 až 1715 v Evropě, v Severní Americe a v Grónsku a je podle ruských vědců způsobené změny průměru Slunce.

Klimatologové by si měli uvědomit, že je nad jejich síly předpovědět se 100% platností budoucí vývoj klimatu. Příkladem budiž hurikánová sezóna 2006, kdy vzniklo pouze 10 tropických bouří, což je o 2 méně než je dlouhodobý průměr. V minulém roce vzniklo mnohem méně tropických bouří než v roce 2005 a nenaplnily se tak černé předpovědi, že s globálním oteplováním bude přibývat i počet hurikánů.


Zdroje a další informace Linkuj! Přidej do záložek na Jagg! pošli na vybrali.sme.sk CoJeNového Návštěvní kniha
 

blogger templates | Make Money Online