V současné době se média plně věnují tzv. globálnímu oteplování. Zašlo to tak daleko, že se na této vlně veze i Nobelův výbor a výsledkem je Nobelova cena míru pro Ala Gora, autora dokumentu Inconvenient Truth. Tento dokument je ovšem politickým, nikoliv vědeckým dílem, neboť např. autor záměrně nadhodnocuje maximální zvednutí hladiny oceánu při roztátí Arktických a Antarktických ledovců. Podle Gora se hladina zvedne až o 7 m, což je podle všech existujících modelů nesmysl - hladina se zvedne maximálně o 40 cm během příštích sto let. Za pravdu kritikům Gorova dokumentu dal i britský soud, který sice povolil promítání Gorova dokumentu na britských školách, nicméně součástí dokument musí být poznámky, které opravují největší tvrzené nepravdy.
Příkladem je Gorovo tvrzení, že ledovec na Kilimandžáru mizí díky globálnímu oteplování, pravdou ovšem je, že mizí především díky chybějícím srážkám. Dále Gore tvrdí, že Čadské jezero mizí díky současným klimatickým změnám. Geografové ovšem dokázali, že jezero začalo vysýchat před deseti tisíci lety. Dá se říci, že film obsahuje převážně osobní prezentaci Ala Gora, které jsou doplněny polopravdami a různými nadsazeními.Oxid uhličitý často bývá spojován s klimatickými změnami, ovšem není to jediný skleníkový plyn, vodní pára či Metan jsou mnohem úspěšnějšími skleníkovými činiteli. Skleníkový efekt je dokonce pro život nezbytný, neboť dojde-li k velkému snížení atmosférického CO2, může následovat pokles skleníkového efektu, a poté může nastat i globální zalednění. Podle vědce P. Hoffmana k tomu poprvé došlo před 2,35 mld let a pak ještě mnohokrát až do pozdního prekambria před 590 miliony lety. Oceány zamrzly až do hloubky 1 km a ze Země se stala doslova sněhová koule s nepochybně ničivými následky pro život; všechno s výjimkou baktérií nutně vyhynulo. Až po skončení poslední epizody nastal přibližně před 565 miliony let známý bouřlivý rozvoj života v kambriu.
Z období globálního zalednění se Země v minulých dobách dostávala díky emisi CO2 z mohutné sopečné činnosti; ve čtvrtohorách konec ledových dob nastává díky Milankovičovým cyklům. Tato teorie byla nedávno prokázána studiem mořských dírkonošců, jejím výsledkem bylo, že oteplení na konci poslední doby ledové (před 10-12 tisíci lety) nastalo díky Sluncem ohřáté vodě a ne díky zvýšenému množství CO2.Před 55 mil lety došlo k velmi rychlému oteplením, kdy nástup oteplení trval snad jen několik desítek nebo stovek let. Co bylo příčinou tehdejšího rychlého oteplení? V roce 2004 se zjistilo, že se tehdy do atmosféry dostalo neuvěřitelných 1 500 až 3 000 gigatun uhlíku. Pravděpodobně k tomu došlo během pouhých několika jednotek nebo desítek let, během nichž se koncentrace CO2 v atmosféře zvýšila ze zhruba 500 částic z milionu (dvojnásobku průměrné hodnoty za posledních 10 000 let) asi na 2 000 částic z milionu.
Nedávno si vědci všimli, že 55 milionů let staré usazeniny v severním a středním Atlantiku neobsahují vůbec žádné uhličitany. Z toho vyplývá, že okyselení oceánu zde bylo mnohem větší než kdekoli jinde a dá se usoudit, že uhlík by mohl pocházet právě odsud. Dalším seismickým průzkumem mořského dna se zjistilo, že změnu klimatu před 55 miliony let způsobil pravděpodobně obrovský výron metanu z mořského dna - došlo ke gigantickému výbuchu v obrovském rezervoáru uhlovodíků na mořském dně (metanové klatráty), který byl způsoben roztaveným magmatem v geologicky aktivním mořském dně. Většina metanu se však do atmosféry nedostala – sloučila se s kyslíkem v mořské vodě (tedy vlastně „shořela“ ještě pod vodou) a na povrch se dostal jen CO2. Následovalo vymírání mořského života kvůli ztrátě kyslíku a zvýšené kyselosti mořské vody.K této obrovské změně klimatu došlo samozřejmě bez zapřičinění člověka. A nabízí to následující scénář: Zvýšená sluneční aktivita způsobí ohřev mořské vody a ten následně pozvolné uvolňování usazeného metanu do atmosféry. Současné klimatické změny tak mohou probíhat i bez přičinění lidské aktivity.
Zdroje a další informace
Žeň objevů, Scienceworld.cz, lidovky.cz ;
