neděle, listopadu 21, 2010

Zlomový rok pro NASA

Příští rok bude pravděpodobně zlomový pro americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA), neboť po více než 30 letech má být ukončen provoz raketoplánů.

Nyní již zbývají jen tři poslední mise. Jejich časový harmonogram se několikrát změnil. Start původně zářijové STS-133 se přesunul na 3. 12. 2010. Předposlední mise, STS-134 je naplánována na 26. únor 2011. STS-133 bude představovat poslední misi raketoplánu Discovery, kdežto STS-134 bude derniérou misí pro Endeavour.

Dlouho to vypadalo, že to bude poslední mise raketoplánů vůbec, ale 29. Září kongres schválil na žádost NASA dodatečný objem peněžních prostředků na pokrytí poslední vesmírné výpravy (STS-135, plánovaný start 28. 6. 2011). Mise bude pouze čtyřčlenná bude to tak nejmenší posádka od roku 1983, kdy letěla STS-6. Hlavním úkolem mise bude na stanici ISS dopravit víceúčelový logistický modul MPLM Raffaello.

Poté NASA provoz raketoplánů po více než 30 letech a 134 misích zastaví. Zásobování stanice bude následně po určitou dobu záviset výhradně na ruských raketách.

Jak se NASA dostala do této nezáviděníhodné situace?

Především po konci Studené války přišla o stimul v podobě soutěžení velmocí a následně musela čelit čím dál větším snahám o seškrtání rozpočtu ze strany vlády. Dalším mezníkem se stala havárie raketoplánu Columbia z 1. 2. 2003, kdy zemřelo všech sedm členů posádky. Od té chvíle bylo jasné, že raketoplány časem skončí.

V lednu 2004 pár dní po přistání sondy Spirit na Marsu oznámil americký prezident Bush nový plán pro dobývání vesmíru, Vision for Space Exploration. Tento plán byl poměrně ambiciózní, počítal například s návratem lidí na Měsíc do roku 2020. Hlavní důraz se kladl na dokončení Mezinárodní kosmické stanice (ISS) do roku 2010. K tomuto roku rovněž měli přestat létat raketoplány a mělo začít testování nově vyvinuvší nosné rakety Ares.

Po vítězství Baracka Obamy v prezidentských volbách, začalo být jasné, že NASA řadu svých projektů nebude moci zrealizovat.

Na začátku roku 2010 Obama zrušil plán na výstavbu měsíční základny, podle něj by se NASA měl zaměřit na mise ve vzdálenějším vesmíru, jako je např. přistání lidí na asteroidu či na Marsu. Dalším jeho krokem, který vyvolal velkou diskusi, bylo zrušení projektu Constallation.

Projekt Constallation představoval rodinu nosičů (Ares I, Ares V) a kosmických lodí (Orion, Altair, Earth Departure stage), která měla za úkol nahradit projekt Space shuttle po jeho ukončení. Nicméně 1. února 2010 Obama tento projekt zrušil. Později svoje rozhodnutí částečně pozměnil - vývoj modulu Orion bude pokračovat, nicméně bude sloužit pouze jako záchranná loď pro Mezinárodní kosmickou stanici.

Porovnání kosmických nosičů

 Zásobování Mezinárodní kosmické stanice tak bude po určitou dobu závislé především na Rusku, které má k dispozici dvojici kosmických lodí - Sojuz a Progres. Sojuz TMA dokáže spolehlivě dopravit k ISS tři kosmonauty včetně 100 kg nákladu. Automatické zásobování ISS větším množstvím nákladu (až 2600 kg) pak bude úkolem pro kosmickou loď Progres.

Americký úřad NASA byl nucen přijmout nepříliš optimistickou budoucnost, ve které nebude mít jednoduše dostatek peněz na všechny svoje aktivity a bude muset šetřit všude, kde se to dá, zejména na provozních a zásobovacích letech do vesmíru.

Byl Proto zahájen program COTS (Commercial Orbital Transportation Services), v rámci kterého byly na konci roku 2008 podepsány kontrakty se společnostmi SpaceX a Orbital Sciences, na vývoj kosmických plavidel pro dopravu lidských posádek a nákladu na nízkou oběžnou dráhu Země, především pro lety ke stanici ISS.

SpaceX vkládá svoje naděje do kosmické lodi Dragon, která by byla vynášena vlastní kosmickou raketou Falcon 9. Tato raketa již má za sebou úspěšně absolvovaný první let, který se odehrál 4. června tohoto roku. Konkurenční firma Orbital Sciences oznámila, že kosmická loď Cygnus bude podrobena zkušebnímu letu až v roce 2011.

Zatím to vypadá, že v rámci projektu COTS si vede lépe společnost SpaceX, která již od NASA získala 278 mil USD na vývoj plavidla a provedení 3 demonstračních letů lodi. Ten první je naplánován na listopad tohoto roku.

Zároveň se tak bude jednat i o druhý let rakety Falcon 9. Zatímco při prvním letu byla na její palubě pouze maketa kosmické lodi, tentokrát to již bude plnohodnotná loď Dragon, která bude vynesena na oběžnou dráhu.

Pokud vše skončí úspěchem Firma SpaceX tak bude první soukromá firma, která dokáže vynášet takto pokročilé kosmické lodi do vesmíru. I na úrovní států není mnoho zemí, které toto dokáží ( v současnosti se jedná o USA, Rusko a Činu).

Poznámky

Dragon 

bude ze začátku létat v plně automatickém režimu; do budoucna se počítá, že nahradí, jak ruské bezpilotní lodě Progres, tak i současné raketoplány.


Dragon je navržena jako konvenční kuželovitá balistická kapsle, která se bude umět připojit ke stykovacímu zařízení CBM (společné stykovací zařízení pro všechny neruské lodi na ISS).

Falcon 

K vynášení lodi Dragon bude sloužit dvoustupňová nosná raketu Falcon 9, kterou pohánějí raketové motory Merlin 1C na raketový petrolej RP-1 a tekutý kyslík.

První stupeň obsahuje celkem 9 těchto motorů, druhý stupeň , který se zažehává mimo atmosféru již pouze jeden. Oba tyto stupně jsou navrženy pro vícenásobná použití, po dopadnutí do moře jsou znova vyzvednuty a poté znovu použity ke startu další nosné rakety. Celkově tak dopravení nákladu (až 10,45 t) na nízkou oběžnou dráhu vyjde asi dvakrát levněji než u nosičů, které NASA běžně užívá.

V blízké době by měly následovat další testovací lety. Ještě v tomto roce by měl nastat první let Falconu s kosmickou lodí Dragon. Na rok 2011 je naplánováno celkem 5 letů ; dva z nich budou testovací lety k ISS, kdy dojde k finálním testům kooperace ISS s lodí Dragon a další dva již budou normální zásobovací lety k ISS.

Zdroje a další informace
http://en.wikipedia.org/wiki/NASA, http://cs.wikipedia.org/wiki/ISS, http://en.wikipedia.org/wiki/Constellation_program, http://en.wikipedia.org/wiki/SpaceX, Wikimedia Commons

Přidat.eu záložku
 

blogger templates | Make Money Online