Jak komplexně využít energii přílivu a odlivu

Není pochyb o tom, že v Evropské unii jsou v módě technologie vedoucí k získávání energie z obnovitelných zdrojů. Jistě, snaha je to správná, ale nemá asi smysl pevně stanovovat, kolik procent elektrické energie musí každá země vyrobit z obnovitelných zdrojů, neboť každá země má jiné možnosti pro jejich uplatnění.



Nejlépe jsou na tom země, které mají mořské pobřeží či hory. Hornaté země mohou využít potenciál vodních elektráren. Přímořské země jsou na tom ještě lépe. Existuje spousta projektů na využití pobřežních oblastí, spousta zemí plánuje rozmístit větrné farmy do mělkého moře při pobřeží. Sice tím odpadne problém zošklivení krajiny, ale otázkou je vliv hluku na mořské živočichy. Lépe proto vypadají plány na využití energie přílivu a odlivu či energie mořských vln.



Příčinou přílivu a odlivu jsou slapové sily Měsíce a Slunce. Při stavbě přílivových elektráren je nutno zvážit vhodnost vybrané oblasti, neboť klíčový parametr - výška přílivu a odlivu - není všude stejná, závisí především na tvaru pobřeží. Chod slapových sil, a tím přílivů a odlivů, není pravidelný. Při stavbě přílivových elektráren je třeba přihlížet ke všem vlastnostem toho či onoho místa a ke všem nepravidelnostem, které s sebou nese.



Pobřežní oblasti jihozápadní Anglie mají poměrně velké hladinové rozdíl během přílivu a odlivu. Toho si byla vědoma britská vláda a schválila projekt výroby elektřiny z mořských vln. Projekt OHEG (Ocean Hydro Electricity Generator) mnohostranně využívá energii moře. Kapacitu bude mít až 30 MW. Bude pracovat zhruba 16 kilometrů od pobřeží Cornwallu. První dodávka proudu pro 14000 domácností by měla být v roce 2009.





Konstrukčně bude OHEG představovat systém umělých plovoucích ostrůvků s úzkými průlivy, kde se budou nacházet přílivové turbíny, které využijí kinetickou energii přílivových a odlivových vln. Ostrůvky budou navíc obsahovat i klasické větrníky a energetické jednotky, které budou vyrábět elektrickou energii při změnách mořské hladiny.



Elektrárna OHEG bude unikátní v tom, že bude dodávat elektrický proud nepřetržitě, což stávající přilivové elektrárny nedokáží. Koncepce OHEG ukazuje možnou budoucí cestu v energetice - využití více typů přirodních sil v jedné elektrárně - což by vyřešilo problém nepravidelnosti dodávky el. energie, kterým trpí zejména větrné elektrárny.



Zdroje a další informace

hi-spec-uk.com, renewableenergyworld.com, tyden.cz

Čeští vědci prokázali vliv slunce na zimní počasí

Není pochyb o tom, že se globální oteplování v poslední době stalo velkým politickým tématem, které vědce rozděluje vědce na dvě hlavní skupiny. První skupina hlásá, že za vše může lidmi produkovaný oxid uhličitý, kdežto ta druhá si tím není tak úplně jistá a připouští i jiné příčiny klimatických změn.

Jistě vypouštět nadmíru do atmosféry průmyslové plyny není správné, už jen kvůli tomu, že to má vliv na kvalitu lidského zdraví, ale to ještě neznamená, že lidská činnost je stoprocentním viníkem klimatických změn. Země je především planeta, a jako taková je ovlivňována obrovským množstvím kosmických vlivů.

Naše atmosféra získává nejvíce energie od Slunce. Sluneční činnost vykazuje několik cyklů, nejznámější je cyklus o délce 11 let, kdy se mění počet skvrn na slunečním povrchu. V době minima cyklu nepozorujeme na slunečním povrchu téměř žádné skvrny, kdežto v době maxima slunečního cyklu jich můžeme pozorovat velké množství.

Sluneční skvrny jsou sice chladnější oblasti na slunečním povrchu, ale protože se tyto skvrny vyskytují v aktivních oblastech (fakulová pole - ta jsou naopak výrazně teplejší než okolí), vydává Slunce v období, kdy má hodně skvrn více energie, než když jich má málo.

Je sice pravda, že Slunce v období svého maxima vyzařuje v optické části pouze o 0,1 % více energie než v minimu, ale v ultrafialové oblasti činí tento rozdíl několik procent. Proto je pravděpodobné, že vliv slunce se realizuje prostřednictvím variabilní intenzity ultrafialového záření.

Vědci z Geofyzikálního ústavu AV ČR publikovali v časopise Journal of Geophysical Research článek, který ukazuje, že sluneční činnost ovlivňuje tzv. Severoatlantickou oscilaci (NAO), která má podobně jako El Niño v Pacifiku zásadní vliv na klimatické změny v Severním Atlantiku a v Evropě. NAO je složitý klimatický jev, který je převážně spojen se změnami intenzity tlakové níže nad Islandem a tlakové výše nad Azorami.

NAO silně ovlivňuje vzdušné proudění v Evropě. Bylo prokázáno, že v zimě je NAO ovlivňována sluneční činností. V případě, kdy jsou islandská níže i azorská výše silně vyvinuty (kladná fáze NAO), nastává zesílené západní proudění, což má za následek teplé a vlhké zimní počasí.

Kladná a záporná fáze NAO













Vědci zjistili, že v obdobích zvýšené sluneční aktivity je Severoatlantická oscilace rozsáhlejší - nad Evropou je čtyřikrát víc západních větrů oproti východním, které přinášejí chladný a suchý vzduch ze Sibiře. Tedy, při silné sluneční aktivitě je vysoká pravděpodobnost, že budeme mít ve střední Evropě mírnou zimu.

Proč zrovna v zimě se projevuje vliv sluneční činnosti? Odpověď na tuto otázku není zatím přesně známa. Nabízí se vliv ultrafialového záření, které je pohlcováno ozónem ve stratosféře, tím dochází k oteplování ozónové vrstvy, která pak dále předá tuto energii do troposféry, kde tím dochází k vlivu na počasí. Vliv stratosféry na troposféru je kvůli nutné přítomnosti vzhůru se pohybujícím se tlakovým oscilacím největší právě v zimě.

Nyní se vědci asi zaměří i na otázku, zdali k podobným interakcím nedochází i v létě. Pokud ano, pak by o globálním vlivu sluneční činnosti nebylo pochyb.

Zdroje a další informace
cs.wikipedia.org, www.lidovky.cz (1,2)