Abrams se přizpůsobuje boji ve městech

Mezi nejvýznamnější světové tanky patří jistě M1 Abrams. První verze, která měla poněkud méně účinný 105mm kanon vznikla v roce 1979, postupně se Abrams zdokonaloval, získal 120mm licenčně vyráběný německý kanon a rostla míra jeho digitalizace. Nejmodernější nasazená verze M1A2 představuje plně digitální tank s velmi vyspělým pancéřováním (vychází z britského Chobhamu - vrstevný pancíř skládající se z ocele, ochuzeného uranu, keramické vrstvy a plastu), nicméně pořád je to tank, jehož základní koncept byl navržen v období studené války a současná válka proti terorismu představuje jinou filosofii boje...

Především se mnohem častěji bojuje ve městech, kde přestává platit základní poučka, že největší nebezpečí pro tank přichází zepředu (proto jsou zepředu současné tanky nejodolnější). Ve městech hrozí nebezpečí ze všech stran, proto americká armáda představila projekt TUSK (Tunk urban survival kit), aby byly sníženy ztráty, ke kterým dochází v Iráku.

Velké nebezpečí ve městech spočívá v útocích prováděných pomocí RPG-7, proto má TUSK na bocích bloky dynamického pancíře převzaté z bojového vozidla pěchoty M2 Bradley a na zadní části korby kovovou mříž pocházející z vozidla Stryker. Podobně jako transportér Stryker je 12.7 mm kulomet ovládán bezpečně zevnitř vozidla (je instalován na lafetě RWS (remote weapon system) ), neboť vystrčí-li velitel hlavu z tanku, vystavuje se tak velkému nebezpečí (při první válce v Zálivu, zahynul pouze jeden velitel tanku Abrams, a to právě tak, že ho zasáhla střepina z nepřátelského vozidla, po kterém jeho tank střílel). Podobně i nabíječův 7.62 mm kulomet chráněn pomocí pancéřového štítu LAGS (Loader's armored gun shield). Nabíječ má k dispozici i termovizní přístroj, takže může střílet i v noci a opět v bezpečí zevnitř věže, neboť obraz z termovize se promítá na displej jeho brýlí. Jako důležitá se ukázala i nutnost komunikace tanku s pěchotou, proto má komplet TUSK na zádi umístěn k tomu určený telefon.

M1A2 Abrams základní údaje
Posádka	4 (řidič, střelec, nabíječ, velitel)
Délka	9.83 m s kanonem dopředu, 7.925 m délka korby
Šířka	3.658 m
Max. výška	2.885 m
Hmotnost	63.1 t
Hlavní výzbroj	Rheinmetall L44 (120 mm, hladký vývrt
Pohon	Plynová turbína Avco Lycoming AGT1500C 1119 kW
Vedlejší výzbroj	spřažený kulomet M240 (7,62x51mm), nabíječův kulomet M240 (7,62x51mm), velitelův kulomet M2HB (12,7x99mm)
Max. rychlost	67,6 km/h
Dojezd	465 km na silnici, cca 340 km v terénu

Pár poznámek na závěr:

- Každý tank M1A2 Abrams je napojen na datalink, takže cíle, které vidí velitel tanku mohou vidět další bojové prostředky, např. bojové helikoptéry Apache.
- Mezi velké vyhody i nevýhody Abramsu patří jeho plynová turbína, která dává tanku mimořádnou a tichou (tanku se přezdívá "šeptající smrt") pohyblivost, za cenu obrovské spotřeby a velké infračervené stopy (dobrý cíl pro infra hlavice nepřátelských raket).
- Tank používá nejčastěji munici typu APFSDS (Armor Piercing, Fin Stabilized, Discarding Sabot; vyrobena z ochuzeného Uranu, ničí cíl pouze svojí kinetickou energií, dosahuje rychlosti mach=6, účinná pouze na kratší vzdálenosti) a HEAT (High Explosive Anti-Tank; ničí cíl pomocí kumulativního paprsku, do kterého je soustředěna veškerá energie výbuchu).


Zdroje a další informace
Defence industrail daily, military.cz, válka.cz, wikipedie,

Řešení rovnic pomoci metody prosté iterace

V široké praxi se často setkáváme s problémem, kdy máme vyřešit nějakou nelineární rovnici. Takovéto rovnice bývají často velmi složité a jejich řešení nelze často vyjádřit explicitně. Zde nastupují numerické metody řešení nelineární rovnice, pomocí kterých lze nalézt alespoň přibližné řešení.

Mezi základní metody patří tzv. metoda prosté iterace. Která je založena na myšlence převodu rovnice na ekvivalentní tvar. V tomto případě nehledáme průsečík s osou x - hledáme průsečík grafu funkce g s přímkou y=x. Tedy hledáme pevný bod funkce g. Pro názornost vysvětlíme tuto metodu na následujícím příkladě: Nalezněte nenulové řešení rovnice

kde e^x je exponenciální funkce. Nejprve je potřeba nalézt interval, kde má funkce f kořen. Spočítáme několik funkčních hodnot a zjistíme, že f(2)=4.3891 a f(3)=-3, proto je zaručeno (viz minulý příspěvek), že v intervalu (2,3) leží kořen. Nyní je potřeba nalézt funkci g, to se dělá tak, že se z rovnice vyjádří vhodným způsobem proměnná x. Způsobů tohoto vyjádření je více, některá nejsou vhodná, neboť výsledná metoda nemusí konvergovat. Pro naši rovnici je např. vhodné vyjádření Tedy výsledná iterační metoda je tvaru která za předpokladu, že zvolíme počáteční iteraci uvnitř intervalu (2,3) nám umožní nalézt přibližné řešení rovnice. Zvolme počáteční iteraci x⁰=2.5, pak další iterace vyjdou takto:

Dosazením hodnoty 2.8214 do naší rovnice získáme 0.00099, tedy našli jsme docela dobré přibližné řešení naší rovnice. Grafický průběh výpočtu:


Výše uvedená metoda, jak bylo uvedeno, je založena na hledání pevného bodu funkce g. Otázkou je, kdy bude takový pevný bod existovat. Předpokládejme, že platí: 1. funkce g je spojitá uvnitř určitého konkrétního intervalu, 2. funkce g zobrazuje tento interval na sebe. Při splnění těchto dvou podmínek je zaručena existence alespoň jednoho pevného bodu, pokud navíc pro všechna x v tom intervalu platí:, pak existuje pouze pevný bod existuje pouze jeden.

Při splnění těchto podmínek bude vždy metoda prosté iterace konvergovat, tedy posloupnost iterací bude konvergovat k přesnému řešení libovolné rovnice.