Situace se ovšem nelepšila ani v následujících letech, neboť sluneční aktivita byla mezi léty 1790 - 1830 byla na velmi nízké úrovni - klimatologové toto období nazývají Daltonovým minimem. Navíc v tomto období docházelo poměrně často k velkým sopečným erupcím, např.:
- 1812 - La Soufrière (ostrov Svatého Vincenta),
- 1812 - Awu (Sangihe, Indonesia),
- 1813 - Suwanose-Jima (Rjúkú, Japonsko),
- 1814 - Mayon (Filipíny, aktivní i v tomto roce)
View Larger Map
K erupci Tambory, která zásadně ovlivnila budoucí klima, došlo po mnoha stoletích klidu 5.4.1815. Tato erupce trvající několik dní byla mimořádně silná.
Tambora patří podobně jako italská Etna, do kategorie stratovulkánů, tedy sopek mající vysoký štíhlý kužel s vrcholovým kráterem. Vrcholovou část tvoří kráter o průměru 7km jehož nejvyšší část se nachází v nadmořské výšce 2 850 m.
Důvodem, proč je exploze sopky Krakatoa mnohem známější než exploze Tambory je skutečnost, že tehdy už existoval telegraf a zpráva o erupci se mohla bleskově rozšířit do celého světa.
Výbuch tehdy vyvrhl asi 150 km³ sopečných hornin. Komín tvořený sopečnými plyny dosáhl až do výšky 43 km. Exploze byla slyšet na neuvěřitelnou vzdálenost 2600 km. Oblast zasažená sopečným popelem měla poloměr kolem 1300 km, přičemž v okruhu 80 km údajně zahynulo vše živé.
Nejbližší okolí sopky na ostrově Sumbawa bylo silně zasaženo především lávou a tzv. pyroklastickými proudy, které si vyžádaly kolem 11000 obětí, dalších 60000 obyvatel indonéských ostrovů zemřelo na následný hladomor a epidemie.
Vliv erupce se neomezil pouze na nejbližší Indonéské ostrovy, ale ovlivnil značnou část planety. Během exploze se totiž uvolnilo do vyšších vrstev atmosféry velké množství sopečného popela a plynů.
Po několika týdnech sice spadly hrubé částice sopečného popela na zem, ale nejjemnější částice vydržely ve výšce 10-30 km i několik let a byly podélnými atmosférickými prouděními rozptýleny po celé zeměkouli.
V následujícím roce, 1816, došlo k poklesu globálních teplot o asi 0,4 až 0,7 °C. Nastanuvší globální klimatická anomálie, která bývá označována jako Rok bez léta, postihla celou severní polokouli. Na mnoha místech prakticky nebyla žádná úroda obilí.
Typické letní a pozdně jarní teploty dosahují ve východních oblastech USA a Kanady kolem 20 - 25 °C, zřídka kdy klesnou pod 5°C. Sníh je extrémní rarita.
V květnu 1816 nicméně mráz zničil veškerou zasetou úrodu. V červnu se pak dokonce objevily i sněhové bouře a v oblastech kolem Quebecu napadlo kolem 30 cm sněhu a způsobily tak další ztráty na zasetém obilí. Krajina v té době byla běžně pokrytá bílým sněhovým popraškem.
V červenci a srpnu se pak objevil na mnoha řekách a jezerech led. Začali se objevovat neuvěřitelně rychlé teplotní změny - od nadprůměrných 35 °C až k téměř mrazivým teplotám během několika málo hodin. Celé východní pobřeží Severní Ameriky bylo postiženo neúrodou obilnin.
Zejména důležitou plodinou byl oves, jehož cena prudce narostla z $3,4 / m3 na $26 / m3, což způsobilo velkou krizi v dopravě, neboť oves sloužil jako základní krmivo pro koně.
Klimatická anomálie se samozřejmě projevila i v Asii. V Číně mrazy a katastrofální povodně těžce poničily rýžová pole, stromy a další zemědělské plodiny. Opožděný monzun v Indii pak způsobil intenzivní přívalové deště, které zrychlily šíření v Indii a ve východní Evropě.
Rok 1816 byl druhým nejchladnějším rokem na severní polokouli od roku 1400. Chladnějším byl pouze rok 1601, který následoval po erupci peruánské sopky Huaynaputina z roku 1600. Druhá dekáda 19. století je pak podle záznamů z ledovcových jader nejchladnější dekádou vůbec. Letní teploty byly běžně o půl stupně chladnější než předchozí dlouhodobý průměr.
Problémy se zásobováním obyvatelstva potravinami se týkaly skoro všech vyspělých zemí světa včetně Velké Británie, Irska, Německa a Švýcarska. Celkově na následky klimatické anomálie zemřelo v Evropě asi 200 000 lidí.
Významné sopečné erupce
Erupce | Rok | Výška sopečného sloupce | Pokles gl. teploty (°C) | Počet mrtvých | |
---|---|---|---|---|---|
Vesuv | 79 | 30 | 5 | ? | >2000 |
Taupo | 186 | 51 | 7 | ? | |
Baekdu | 969 | 25 | 6–7 | ? | ? |
Kuwae | 1452 | ? | 6 | −0.5 | ? |
Huaynaputina | 1600 | 46 | 6 | −0.8 | ≈1400 |
Tambora | 1815 | 43 | 7 | −0.5 | > 71,000 |
Krakatoa | 1883 | 25 | 6 | −0.3 | 36,600 |
Katmai | 1912 | 32 | 6 | −0.4 | 2 |
Svatá Helena | 1980 | 19 | 5 | žádný | 57 |
El Chichón | 1982 | 32 | 4–5 | ? | > 2,000 |
Nevado del Ruiz | 1985 | 27 | 3 | žádný | 23,000 |
Pinatubo | 1991 | 34 | 6 | −0.5 | 1202 |
Srovnání explozí podle VEI (Ukazatel sopečné aktivity)
Odkazy
- Mount Tambora
- Year witnout summer
- Blast from the past