Situace se ovšem nelepšila ani v následujících letech, neboť sluneční aktivita byla mezi léty 1790 - 1830 byla na velmi nízké úrovni - klimatologové toto období nazývají Daltonovým minimem. Navíc v tomto období docházelo poměrně často k velkým sopečným erupcím, např.:
- 1812 - La Soufrière (ostrov Svatého Vincenta),
- 1812 - Awu (Sangihe, Indonesia),
- 1813 - Suwanose-Jima (Rjúkú, Japonsko),
- 1814 - Mayon (Filipíny, aktivní i v tomto roce)
View Larger Map
K erupci Tambory, která zásadně ovlivnila budoucí klima, došlo po mnoha stoletích klidu 5.4.1815. Tato erupce trvající několik dní byla mimořádně silná.
Tambora patří podobně jako italská Etna, do kategorie stratovulkánů, tedy sopek mající vysoký štíhlý kužel s vrcholovým kráterem. Vrcholovou část tvoří kráter o průměru 7km jehož nejvyšší část se nachází v nadmořské výšce 2 850 m.
Před výbuchem se sopka tyčila do výše asi 4300 m. Výbuch ze dne 10.4.1815 je považován za největší sopečnou erupci v moderních dějinách. Svoji explozivní silou překonal nejméně 4 krát i výbuch mnohem známější sopky Krakatau z roku 1883.Důvodem, proč je exploze sopky Krakatoa mnohem známější než exploze Tambory je skutečnost, že tehdy už existoval telegraf a zpráva o erupci se mohla bleskově rozšířit do celého světa.
Nejbližší okolí sopky na ostrově Sumbawa bylo silně zasaženo především lávou a tzv. pyroklastickými proudy, které si vyžádaly kolem 11000 obětí, dalších 60000 obyvatel indonéských ostrovů zemřelo na následný hladomor a epidemie.
Vliv erupce se neomezil pouze na nejbližší Indonéské ostrovy, ale ovlivnil značnou část planety. Během exploze se totiž uvolnilo do vyšších vrstev atmosféry velké množství sopečného popela a plynů.
Po několika týdnech sice spadly hrubé částice sopečného popela na zem, ale nejjemnější částice vydržely ve výšce 10-30 km i několik let a byly podélnými atmosférickými prouděními rozptýleny po celé zeměkouli.
V následujícím roce, 1816, došlo k poklesu globálních teplot o asi 0,4 až 0,7 °C. Nastanuvší globální klimatická anomálie, která bývá označována jako Rok bez léta, postihla celou severní polokouli. Na mnoha místech prakticky nebyla žádná úroda obilí.
Typické letní a pozdně jarní teploty dosahují ve východních oblastech USA a Kanady kolem 20 - 25 °C, zřídka kdy klesnou pod 5°C. Sníh je extrémní rarita.
V květnu 1816 nicméně mráz zničil veškerou zasetou úrodu. V červnu se pak dokonce objevily i sněhové bouře a v oblastech kolem Quebecu napadlo kolem 30 cm sněhu a způsobily tak další ztráty na zasetém obilí. Krajina v té době byla běžně pokrytá bílým sněhovým popraškem.
V červenci a srpnu se pak objevil na mnoha řekách a jezerech led. Začali se objevovat neuvěřitelně rychlé teplotní změny - od nadprůměrných 35 °C až k téměř mrazivým teplotám během několika málo hodin. Celé východní pobřeží Severní Ameriky bylo postiženo neúrodou obilnin.
Zejména důležitou plodinou byl oves, jehož cena prudce narostla z $3,4 / m3 na $26 / m3, což způsobilo velkou krizi v dopravě, neboť oves sloužil jako základní krmivo pro koně.
Klimatická anomálie se samozřejmě projevila i v Asii. V Číně mrazy a katastrofální povodně těžce poničily rýžová pole, stromy a další zemědělské plodiny. Opožděný monzun v Indii pak způsobil intenzivní přívalové deště, které zrychlily šíření v Indii a ve východní Evropě.
Rok 1816 byl druhým nejchladnějším rokem na severní polokouli od roku 1400. Chladnějším byl pouze rok 1601, který následoval po erupci peruánské sopky Huaynaputina z roku 1600. Druhá dekáda 19. století je pak podle záznamů z ledovcových jader nejchladnější dekádou vůbec. Letní teploty byly běžně o půl stupně chladnější než předchozí dlouhodobý průměr.
Problémy se zásobováním obyvatelstva potravinami se týkaly skoro všech vyspělých zemí světa včetně Velké Británie, Irska, Německa a Švýcarska. Celkově na následky klimatické anomálie zemřelo v Evropě asi 200 000 lidí.
Významné sopečné erupce
| Erupce | Rok | Výška sopečného sloupce | Pokles gl. teploty (°C) | Počet mrtvých | |
|---|---|---|---|---|---|
| Vesuv | 79 | 30 | 5 | ? | >2000 |
| Taupo | 186 | 51 | 7 | ? | |
| Baekdu | 969 | 25 | 6–7 | ? | ? |
| Kuwae | 1452 | ? | 6 | −0.5 | ? |
| Huaynaputina | 1600 | 46 | 6 | −0.8 | ≈1400 |
| Tambora | 1815 | 43 | 7 | −0.5 | > 71,000 |
| Krakatoa | 1883 | 25 | 6 | −0.3 | 36,600 |
| Katmai | 1912 | 32 | 6 | −0.4 | 2 |
| Svatá Helena | 1980 | 19 | 5 | žádný | 57 |
| El Chichón | 1982 | 32 | 4–5 | ? | > 2,000 |
| Nevado del Ruiz | 1985 | 27 | 3 | žádný | 23,000 |
| Pinatubo | 1991 | 34 | 6 | −0.5 | 1202 |
Srovnání explozí podle VEI (Ukazatel sopečné aktivity)
Odkazy
- Mount Tambora
- Year witnout summer
- Blast from the past
1 komentář:
To by bylo po mě, kdyby nebylo léto. To bych se asi musela někam přestěhovat :-D . Léto mám nejraději :-) . Asi tak jako skoro každý :-) . Sice je pravda, že když už je dlouho teplo a hodně, tak se před ním také ráda schovám domů, kde máme klimatizaci ze Vzdušínu, ale jinak si to teplo užívám :-) .
Okomentovat